Tajemství kostela v Týnci nad Labem

Ilustrační foto
Autor: Zpravodaj města Kolína

Týnec nad Labem, v minulosti zvaný také Labská Tejnice, patří k nejdéle trvale osídleným místům Kolínska. Vděčí za to výhodné poloze na posledním výběžku Železných hor nad labskou soutěskou, historicky zvanou Porta Bohemica orientalis nebo také Železná vrata. První opevněné sídlo (oppidum) zde vybudovali již Keltové a kontrolovali odtud obchodní cesty z východních do středních Čech. Do psaných dějin město vstupuje v roce 1110, kdy se zde setkal pražský kníže Vladislav s olomouckým knížetem Otou.

Dominantní památkou města je kostel sv. Jana Křtitele, jehož věž vysoko převyšuje střechy okolních domů. Předchůdcem dnešní stavby byla kaple, postavená kolem roku 1370 z příkazu tehdejšího opata sedleckého kláštera Johannese (Jana). Ten nechal u kaple zřídit i malé obydlí pro několik cisterciáků, kteří o ni pečovali. Protože význam města rychle rostl, byla kaple již o čtrnáct let později rozšířena na gotický kostel. Ten byl však v roce 1780 zbořen a na jeho místě vyrostla současná barokní stavba, navržená zřejmě kolínským rodákem a stavitelem Františkem Tomášem Jedličkou.

Interiér tohoto prostého jednolodního chrámu vyzdobil krátce po dokončení v roce 1781 malíř Josef Kramolín. Na klenbě tehdy zachytil narození sv. Jana Křtitele, světcovo kázání a jeho oslavu. Stěny pak doplnil postavami světců, ornamenty a květinovými motivy. Je velká škoda, že tyto cenné malby byly později zabíleny – dochovalo se jen šest postaviček andělů na kruchtě. Barevné vitráže v oknech jsou mladšího data a pocházejí z roku 1895.

Vybavení kostela dominují dva cenné obrazy od významného barokního mistra Jana Kryštofa Lišky. Díla vznikla ve dvacátých letech 18. století a zobrazují svatého Jáchyma se svatou Annou a svatého Josefa. Z původní stavby se zachovala pozdně renesanční cínová křtitelnice z roku 1630. Ta vykazuje archaické gotizující prvky a nese stopy poškození žárem při velkém požáru kostela v roce 1834.

Pod presbytářem se nachází hrobka, v níž odpočívají zajímavé osobnosti týnecké historie. Nejstarším je Augustin z Müllernu, vyšší hospodářský úředník císařského hřebčína v Kladrubech nad Labem. Připomíná ho hodnotný raně barokní mramorový náhrobník z roku 1666 umístěný na severní vnější stěně kostela směrem k náměstí. Zdobí jej erbovní štít, ve kterém po šikmém břevnu běží nahoru kůň a pod břevnem je skalnatý vrch, obtočený vavřínovými větvemi. Latinský nápis v tabulce nad štítem hlásá: „Eheu! Post tot equos domitos post fortia gesta Caballum flectere non potui pallida Parca tuum.“ V překladu: „Běda! Tolik ořů jsem zkrotil a statných vykonal činů. Nedal však zkrotit se Tvůj, bledá sudičko, kůň.“ V téže hrobce byl uložen i baron Michael Friedrich Benedikt von Melas, který v Týnci zemřel 31. května 1806.

Pocházel ze Sedmihradska, kde se narodil 12. května 1729 ve městě Radeln (dnes Roadeș v Rumunsku). Později se stal jedním z nejvýznamnějších velitelů habsburské armády v době napoleonských válek, byl generálem jezdectva a nepřehlédnutelnou osobností vojenské elity monarchie. V roce 1800 ho jmenovali vrchním vojenským velitelem v Čechách (Commandant von Böhmen). Po odchodu do penze v roce 1803 se s manželkou Josefínou, rozenou Loyg de Netka, odstěhoval se do Týnce nad Labem, kde strávil poslední tři roky života v tak zvaném Velkém domě (čp. 2) na týneckém náměstí. Ten Josefína zdědila po svém otci. Svého manžela přežila o čtyři roky a v roce 1810 byla uložena do kostelní krypty po jeho boku. Při návštěvě kostela sv. Jana Křtitele určitě nepřehlédněte také světcovu sochu z roku 1767, která hrdě stojí před západním průčelím.

Text byl převzat ze Zpravodaje města Kolína se souhlasem vydavatele.